|
|
Prevalence potravinové intolerance a alergie u dospělé populace ČR
CHUDOBOVÁ TVRDÍKOVÁ, Marta
Cílem této diplomové práce je zmapování prevalence potravinové intolerance a potravinové alergie u dospělé populace. Teoretická část diplomové práce se zabývá základními pojmy v této problematice. Jako je potravinová intolerance, jednotlivé druhy potravinové intolerance, potravinová alergie, zkřížené potravinové alergie a také jednotlivé druhy alergenů. Další kapitola popisuje dospělost z aspektu vývojové psychologie a také z hlediska legislativního. Jako další jsou zde zahrnuty obecné zásady při potravinové intoleranci či potravinové alergii. V praktické části byla zjišťována prevalence potravinové intolerance či alergie u dospělé populace. Tyto údaje byly získány pomocí dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník obsahoval 13 otázek. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 84 respondentů. Z výsledků je patrné, že potravinová intolerance či alergie se vyskytuje převážně u žen (72,6 %). Především u populace ve věku od 18-28 let. Nejvíce zastoupená je potravinová alergie. Dle výsledků patří mezi časté alergeny mléko, skořápkové plody a obiloviny. Nejčastěji se objevuje intolerance lepku.
|
|
|
Postoje žáků a jejich rodičů k tématice alergií a potravinových intolerancí
MAŠKOVÁ, Pavla
Cílem práce je jednak zpracování rešerše vycházející z dostupné literatury, jednak zjišťování úrovně znalostí a postojů žáků a rodičů formou dotazníku, postoje učitelů a lékařů strukturovanými rozhovory. Dále je cílem práce zodpovědět následující výzkumné otázky. 1. Liší se úroveň znalostí a postoje žáků a jejich rodičů? 2. Je školní výuka nejvýznamnějším zdrojem informací o problematice alergií a potravinových intolerancí?
|
|
|
Vyšetření potravinových intolerancí pomocí soupravy Immunolab IgG4 Screen Nutritional Lineblot
KARÁSKOVÁ, Pavla
Potravinová intolerance je definována jako reakce imunoglobulinů G (IgG) s antigeny, které pocházejí z konkrétních druhů potravin. Statistické analýzy ukazují, že 45 - 60 % populace trpí intolerancí alespoň jedné potraviny, která může vést ke klinickým příznakům nebo tyto příznaky dále zhoršovat. Většina lidí vůbec netuší o své intoleranci a různorodé symptomy se zbytečně a neúspěšně snaží léčit různými léky. Známky intolerance mohou být různé, od podráždění kůže, přes zažívací potíže, až po nadváhu. Cílem mé bakalářské práce bylo vypracování odborné rešerše na dané téma. Dále pak praktické zvládnutí metody umožňující detekci 20 potravinových intolerancí z krevní plazmy pomocí soupravy Immunolab IgG4 Screen Nutritional Lineblot a prezentace postupu a výsledků týkajících se analýzy potravinových intolerancí. Teoretická část práce se zabývá rozdíly mezi potravinovou intolerancí a potravinovou alergií, nejčastějšími potravinami vyvolávajícími intolerance a jejich možnou asociací s dalšími onemocněními. Dále se také věnuje způsobům vyšetřování intolerancí a uvádí i postoje odborné veřejnosti vůči tomuto testování. Praktická část práce, kterou jsem vykonávala v genetické laboratoři GENLABS v Českých Budějovicích zahrnuje přesný popis metody použitý pro detekci potravinových intolerancí a statistické zpracovaní získaných výsledků.
|
|
|
Prevalence potravinové intolerance a alergie u dospělé populace
CINEROVÁ, Leona
Bakalářská práce zabývající se problematikou potravinových alergií a intolerancí u dospělé populace je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se práce věnuje termínu potravinová alergie a intolerance jako celku, vysvětluje jejich význam, popisuje jejich druhy, projevy, možnosti diagnostiky a jejich léčbu. Praktická část pomocí dotazníkového šetření mapuje stav potravinových alergií a intolerancí u dospělé populace, zjišťuje jejich znalost ze strany respondentů, nejčastější alergenní potraviny a jejich dopad na postižené jedince a v neposlední řadě postoj rodin ke stravování s ohledem na alergenní potraviny. Na vzorku 273 respondentů byla zjištěna znalost této problematiky, která je spíše podprůměrná a může být příčinou toho, že zejména potravinová intolerance postihuje širokou veřejnost, avšak téměř nikdo z postižených nebere tento problém na lehkou váhu a spolu s rodinou se k němu staví zodpovědně.
|
|
|
Dietní opatření u dětí s nesnášenlivostí kravského mléka
SOLDÁTOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá dietním opatřením u dětí s nesnášenlivostí kravského mléka. Toto téma je stále aktuální, neboť dětí trpících ABKM nebo laktózovou intolerancí stále přibývá a dietní opatření je základní léčbou těchto onemocnění. Správná výživa je velice důležitá pro optimální vývoj dětského organismu. Hlavním cílem práce bylo seznámit se s dietním opatřením vhodným pro děti trpící daným onemocněním. Dále také seznámit se s příznaky, diagnostikou a průběhem těchto onemocnění. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána správná výživa dětí v novorozeneckém, kojeneckém i batolecím věku. Dále je zde uvedeno, jaké jsou výhody kojení, jak pro dítě, tak pro matku a jaké mohou nastat komplikace znemožňující kojení. Pak je také detailněji popsáno složení mateřského mléka, kravského mléka a rozdělení umělých mlék. U umělých mlék je uvedena i jejich dostupnost na českém trhu. Dále jsou také obecně popsány nežádoucí reakce na potraviny a z těchto reakcí se dále zaměřuji na potravinovou alergii a intoleranci. Z potravinových alergií je popsaná ABKM a z potravinových intolerancí pak intolerance laktózová. Pro zpracování praktické části práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Ten byl proveden formou hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s matkami dětí trpících zkoumaným onemocněním. Pro tyto rozhovory byly stanoveny dva okruhy otázek. Jeden okruh pro matky dětí s ABKM a druhý pro matky dětí s laktózovou intolerancí. Výzkumný soubor tvořilo 5 dětí od narození do 5 let věku z Jihočeského kraje a rozhovory byly vedeny s jejich matkami. Tyto rozhovory probíhaly anonymně a matky dětí byly označeny jako respondentky č. 1 5. R1, R2 a R3 byly matky dětí s ABKM a R4, R5 byly matky dětí s laktózovou intolerancí. K získání respondentek pro výzkum byla použita metoda "sněhové koule". Na základě cíle práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázka se zabývala tím, jak jsou matky obeznámeny s dietním opatřením jejich dětí a s onemocněním samotným. Z výzkumu vyplynulo, že maminky dětí s ABKM jsou s onemocněním i s dietním opatřením svých dětí lépe obeznámeny než maminky dětí s laktózovou intolerancí. Také bylo z výzkumu zjištěno, že téměř všechny maminky nejsou spokojeny s přístupem lékařů ke zdravotním problémům jejich dětí. Několik z nich dokonce změnilo lékaře. Většinou si všechny hledaly detailní informace o onemocnění i o dietním opatření na internetu, protože od lékaře pro ně nebyly informace dostatečné. Nakonec skoro všechny zjišťovaly, podáváním dané potraviny dítěti, zda se jeho zdravotní stav zhorší, jestli ji tedy mají ze stravy vynechat. Z rozhovorů také vyplynulo, že stručné základní informace od lékaře dostaly všechny respondentky. Druhou otázkou bylo, co dietní strava pro děti trpící daným onemocněním obsahuje. V rozhovorech všechny matky dětí s ABKM shodně uváděly, že ze stravy dětí vyloučily všechna savčí mléka i mléčné výrobky. Výlučně kojící maminka eliminovala tyto potraviny ze stravy svojí. Maminka, která kojila jen částečně, do stravy dítěte zavedla jako náhradu MM, z důvodu velké citlivosti dítěte na BKM, aminokyselinový preparát. Z výzkumu také vyplynulo, že všechny respondentky ze stravy vyřadily i další možné alergizující potraviny. Dvě respondentky také suplovaly ve stravě vápník v tabletách. Maminky dětí s laktózovou intolerancí shodně uváděly, že ze stravy dítěte vylučují veškeré potraviny i výrobky s obsahem laktózy a stále hledají jaké výrobky a potraviny mohou dítěti do stravy zařadit. Také shodně uvedly, že jelikož jejich dítě mělo zdravotní problémy i při výlučném kojení, musely přestat kojit a dítěti zavést jako mléčnou náhradu umělé nízkolaktózové mléko. Z výzkumného šetření také vyplynulo, že děti všech respondentek na zvoleném dietním opatření prospívají bez zdravotních problémů. Tato práce může sloužit jako studijní materiál pro studenty v oboru Nutriční terapeut a také jako informační materiál pro maminky dětí trpících daným onemocněním.
|
|
|
Potravinové alergie a intolerance - fakta a mýty
Češková, Blanka ; Pejšová, Hana (vedoucí práce) ; Šatný, Martin (oponent)
Onemocnění spojená s přecitlivělostí na potraviny, mezi které se řadí potravinové alergie i potravinové intolerance, jsou celosvětově na vzestupu. Alergická onemocnění se v ekonomicky vyspělých státech dle WHO stala největší dětskou environmentální epidemií. Dysregulace imunitní tolerance je základním mechanismem, který se na rozvoji potravinové alergie podílí. Podle současného názoru riziko vzniku alergií více souvisí s jinými faktory životního stylu, jako jsou složení stravy, tělesná aktivita nebo obezita. Potravinové alergie u dětí a u dospělé populace se liší jak ve spektru spouštěcích potravin, tak svými projevy i jejich závažností. Rozdílná je také prognóza u alergií na různé druhy potravin. Jedním z nejvýznamnějších faktorů, které ovlivňují správný rozvoj imunitního systému dítěte, je výživa. Do 4. až 6. měsíce by mělo dítě dostávat výhradně mateřské mléko - pro kojence je to nejvhodnější a z alergologického hlediska i nejbezpečnější strava. Posiluje jeho imunitní systém. Je pozorován jeho pozitivní vliv zejména na výskyt potravinových alergií a atopického ekzému. Rozvoji astmatu a jiných alergií ale zřejmě zabránit nedokáže. Kojení má mimořádný význam a přínos v prevenci řady onemocnění pro dítě i matku. Mléko je ve výživě většiny národů významnou potravinou, přesto se najde skupina lidí,...
|
|
|
Potravinové alergeny
Vymazalová, Pavla
Tato práce pojednává o velmi aktuální problematice a tím jsou potravinové alergeny. V dnešní době se mluví o potravinových alergiích čím dál častěji a právě proto jsem si toto téma vybrala. Alergeny jsou obsažené v mnoha běžně používaných potravinách. Většina z nich může způsobit až těžká zdravotní rizika po jejich konzumaci. V úvodu této práce jsem se zabývala četností potravinových alergií v České republice a příčinách jejich vzniku. V dalších kapitolách jsou představeny jednotlivé potraviny, které obsahují alergenní složky. Tyto alergeny pak musejí být uvedeny na obalech potravin nebo jídelním lístku v restauracích dle vyhlášky 177/2011 Sb. V práci jsem se zaměřila převážně na podrobný popis těchto alergenních složek potravin. Detailně jsou rozebrány nejběžnější alergeny, se kterými se setkáváme denně. Řadíme sem mléko, obilniny, vejce a rybí výrobky.
|
|
|
Potravinové intolerance - fakta a mýty
Ptáčková, Zuzana ; Piecha, Roman (vedoucí práce) ; Kosák, Mikuláš (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na potravinové intolerance, a to na celiakii a laktózovou intoleranci. Dále také na fakty a mýty, které souvisejí s těmito tématy. Práce je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozdělena na tři části. První část se věnuje celiakii a najdeme v ní popsaný lepek, epidemiologii, etiologii, patogenezi, projevy onemocnění, diagnostiku, dietní řešení, screening celiakie a také přidružená onemocnění či komplikace při tomto onemocnění. Pro srovnání práce zmiňuje také alergii na lepek a citlivost na lepek, kde si lidé tyto věci často pletou a spojují. Druhá část teoretické části se zabývá laktózovou intolerancí a v této sekci popisuje laktózu i laktázu, etiologii, patogenezi, klinický obraz, komplikace, diagnostiku a léčbu. Práce také zmiňuje alergii na bílkovinu kravského mléka, kde dochází mezi veřejností také často k záměnám. Třetí část je zaměřena zejména na fakta a mýty obsahuje přehledné tabulky kde porovnáváme rozdíl mezi celiakií a alergií na lepek, laktózovou intolerancí a alergií na bílkovinu kravského mléka a poté jsem zmínila nejznámější mýty o celiakii, lepku, bezlepkové dietě a mléku. Cílem praktické části této bakalářské práce je průzkum vzorku celiaků. Součást je srovnání informací z odborné literatury se skutečností udanou...
|
|
|
Dieta při potravinových alergií
DOBRUSKÁ, Klára
Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila téma Dieta u potravinových alergií. Toto onemocnění je v dnešní době hodně rozšířené. Nejčastěji postihuje kojence, ale u dětí trpících alergií na bílkovinu kravského mléka většinou do tří let sama vyhasíná. V posledních letech je také větší množství případů, kdy pacient trpí více alergiemi. Také se zvyšuje počet lidí, kteří po požití alergenu mají nejzávažnější ztížený průběh reakce a to anafylaktický šok, který může končit i smrtí. Lékaři dnes proto doporučují, aby pacienti striktně dodržovali eliminační dietu, která je základní léčbou celého onemocnění. Další důležitý faktor, který se podílí na efektivní léčbě, je co nejpřesnější diagnostika formy onemocnění, zda je charakteru imunologického či není. V této bakalářské práci jsem si zvolila tři cíle, prvním bylo zjištění, zda jsou pacienti dostatečně informováni o svém onemocnění. Dalšími cíli bylo zmapování stravovacích zvyklostí u osob s potravinovou alergií a zhodnocení správnosti jídelníčků. Zvolila jsem metodu kvalitativního výzkumu, kdy výzkumný soubor tvořilo šest respondentek s různou potravinovou alergií. Tyto respondentky si zapisovaly týdenní jídelníček, který byl poté vyhodnocen v programu Nutriservis a na základě toho bylo posouzeno, zda splňuje doporučené výživové hodnoty. Pro každou z nich byl vypočítán adekvátní denní příjem energie a základních živin. Také bylo zhodnoceno, zda respondentky dodržují zásady racionální stravy, a zda jejich strava obsahuje dostatečné množství minerálních látek a vitamínů. Dalším klíčovým bodem výzkumu byly dotazníky, které se týkaly informovanosti pacientek o jejich onemocnění a toho, kdo je o onemocnění poučil. Bylo zjištěno, že pacientky nemají o svém onemocnění dostatek informací a polovina z nich nemá ponětí, které základní živiny, minerální látky či vitamíny by mohly v jejich stravě chybět. Zároveň z jejich jídelníčků vyplývalo, že pět ze šesti respondentek nedodržuje zásady racionální diety a stravují se velmi monotónně. Pouze jedna respondentka eliminační dietu přísně dodržuje, ostatní dietu porušují. Respondentky by uvítaly zaměřit se na vybudování specializovaných center a zaškolení lékařů a nutričních terapeutů, kteří by se věnovali potravinovým alergiím. Dále je důležité rozšířit informace o tomto onemocnění nejen do povědomí pacientů, ale i samotné veřejnosti a zvýšit množství knih na našem trhu, které by se zabývaly problematikou potravinových alergií.
|
host ::
RSS.